1. místo
Mgr. Karolína Vaicová, DiS
Vrchní sestra Interní kliniky 3. lékařské fakulty a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha
Menu
Vrchní sestra Karolína ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) pracuje bezmála třicet let. Po ukončení střední školy nastoupila na zdejší interní oddělení a věnovala se dalšímu vzdělávání. Bakalářský titul získala na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze. Poté absolvovala magisterské studium na Ostravské Univerzitě. Ani to ale paní magistře nestačilo, a tak absolvovala pomaturitní specializační studium v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech. Během své profesní kariéry ji začala zajímat paliativní péče. Vzdělání si doplnila certifikovaným kurzem v paliativní péči – ELNEC. Po čase absolvovala také certifikovaný kurz Mentor klinické praxe a již dvacet let se věnuje výuce budoucích sester. Za tu dobu prošly její výukou, ať již praktickou či teoretickou, stovky sestřiček. V současné době vede praxe studentů 3. ročníku Církevní střední zdravotnické školy Jana Pavla II.
Magistra Vaicová řídí ošetřovatelskou péči 160 nelékařských zdravotnických pracovníků na Interní klinice Thomayerovy nemocnice, která má 112 lůžek. Takto velká klinika klade obrovské nároky na manažerské schopnosti vrchní sestry. Sestra Karolína se řadí k těm zdravotníkům, které profese zcela pohltila a vykonávají ji tělem i duší. Své povinnosti zvládá naprosto bravurně. V Centru pro vzdělávaní přednáší v rámci základních modulů pomaturitního studia v oborech Intenzivní péče, Perioperační péče, Ošetřovatelská péče v interních oborech – management a řízení či Ošetřovatelská péče v interních oborech. Podílí se také na školení nových zaměstnanců v oblasti problematiky používání omezovacích prostředků. V loňském roce se podílela na vzniku Podpůrného a paliativního týmu ve FTN, jehož je také díky svému vzdělání a profesním zkušenostem platným členem. V současné době si dokončuje specializační studium Domácí péče a hospicová péče.
„A je tu ještě jedno velké PROČ magistru Karolínu Vaicovou do soutěže Sestra roku přihlašuji,“ říká navrhovatelka Mgr. Jaroslava Mrkvičková, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FTN Praha. „Svou naprosto perfektní zdatnost projevila ve velmi dramatické situaci, kterou disekce aorty určitě je. Svým rychlým a profesionálním přístupem tak zachránila život svému životnímu partnerovi. Paní magistře patří velké uznání a poděkování za dlouholetou práci v oblasti vzdělávání sester a za záchranu lidského života.“
„Paní Alenu Potěšilovou jsme do soutěže nominovali především pro její osobnost, protože opravdu patří mezi ty výjimečné. Své povolání skutečně bere jako své poslání, a to již čtyřicátým rokem. A stále ve stejné nemocnici, které je věrná již od maturity,“ píše v nominačním dopise místopředsedkyně představenstva Nemocnice Agel Jeseník, a. s. Věra Kocianová. Podle jejích slov být dobrou sestrou je dar, který nemá každý a který se žádným titulem nedá získat.
Rozhodnutí stát se sestrou Alena Potěšilová nikdy nelitovala. Po maturitě nastoupila na interní oddělení dnešní Nemocnice Agel Jeseník, a. s. a po absolvování postgraduálního studia na téma Ošetřovatelská péče o dospělé pracovala na jednotce intenzivní péče. Tady se mimo jiné prováděly i invazivní kardiologické výkony, kterými se dnes zabývají v kardiologických centrech.
Po mateřské dovolené sestra Alena společně s týmem vybudovala endoskopické pracoviště, kde působí dodnes. Provádějí se zde gastroskopie a koloskopie. Díky velmi dobré úrovni tohoto pracoviště sem k výkonům dojíždějí pacienti až z Prahy. Ambulance je lidmi vyhledávaná právě pro specifický přístup personálu k vyšetřovaným. Sestra Potěšilová je díky svým obrovským zkušenostem nepostradatelnou součástí celého týmu. Je velmi trpělivá a empatická a je-li třeba, své pacienty při vyšetření klidně drží za ruku. Svými vtipnými výroky dokáže odlehčit nejednu složitou situaci a díky tomu se i nepříjemná vyšetření dají zvládnout. Zkrátka dělá všechno pro to, aby se pacienti během výkonu cítili co nejlépe. Komunikaci považuje za klíčovou, a to nejen s pacienty, ale i s kolegy. Její vhodně zvolená slova přispívají k pozitivní atmosféře na pracovišti a pomáhají vyřešit případné problémy či nedorozumění. Díky jejímu přístupu k práci a ke kolegům se náročná vyšetření zbytečně nekomplikují.
Alena Potěšilová není jen výjimečná sestra, ale i obětavá máma, sestra, kamarádka a také manželka lékaře, kterému je celý život oporou. Oba pracují ve stejné nemocnici. Mají dospělého syna, který studuje sociologii. Prioritou je pro ni její rodina, ale čas si najde i na chalupu a zahradničení. Má také ráda přírodu a turistiku. „Sestra byla pojem. Snažme se, aby to tak zůstalo,“ uvedla Věra Kocianová v závěru svého dopisu. A za tímto heslem si plně stojí i sestra Alena.
Po ukončení Střední zdravotnické školy v Klatovech Martina Kolářová nastoupila na Anesteziologicko resuscitační oddělení (ARO) Klatovské nemocnice. Absolvovala specializační studium v oboru ARIP (sestra pro intenzivní péči) a později si doplnila vzdělání v oboru Ošetřovatelství. Postupně zastávala pozici staniční sestry na ARO, ve funkci vrchní sestry pak stála u zrodu nově vznikajícího multioborové Jednotky intenzivní péče. Do roku 2019 byla hlavní sestrou a manažerkou kvality v Sušické nemocnici.
Magistra Kolářová má ráda výzvy, a proto přijala nabídku stát se vrchní sestrou nově vznikajícího Domova pro seniory v Janovicích. Vede zde pracovní tým, který má 95 členů. Kolegové i podřízení ji opravdu respektují a důvěřují jejímu vedení. Pro své kolegy je přirozená autorita a je opravdový lídr, který umí strhnout svůj tým k tomu, že péče musí být skvělá a nikdy se nesmí odbýt.
Sestra Martina řídí péči o seniory s různými neurodegenerativními nebo jinými závažnými nemocemi. Ale její práce nespočívá jen v práci sestry, kterou za 30 let práce ve zdravotnictví a v sociálních službách dokonale zná. Pozice vrchní sestry je především manažerská. Její předností je racionální myšlení, schopnost okamžité orientace v problému a jeho rychlého řešení. Spokojený klient s vysokým standardem ošetřovatelské péče a spokojenost jeho rodinných příslušníků jsou pro ni vždy prioritou. V Clementas společně s Martinou sdílíme krédo, že péče u nás je individualizovaná podle potřeb každého klienta. Současně si Martina uvědomuje, že domov je takový, jaké kolegy má v týmu. Takže její individuální přístup znamená i individuální přístup ke kolegům.
Martina je velmi precizní a pracuje s obrovským nasazením. Má bezvadný smysl pro humor, je veselá a společenská. Všichni v Clementas si její práce nesmírně vážíme a máme ji rádi i jako člověka.
Navrhovatelka Bohdana Zvěřinská o sestře Martině napsala: „Já s Martinou úzce spolupracuji. Sleduji její práci a vidím, jaká je při vedení pracovního týmu, že se na ni vždycky můžeme spolehnout. Vidím, jak o práci neustále přemýšlí, jestli něco nemůžeme udělat ještě lépe. Také se zajímá o osudy našich klientů a vymýšlí, jak jim udělat život příjemnější. Vidím také, jak se věnuje svým kolegům a jak jim vše obětavě vysvětluje. Martina je opravdu neobyčejná sestra.“
Velkou oporou v osobním životě je Martině její partner Pavel a dcera Daniela, kterou také přivedla k práci ve zdravotnictví. Její vášní je horská turistika, ráda také čte, cestuje a poslouchá hudbu.
Matěje Weismanna do soutěže nominoval jeho otec Ctirad Weissmann: „Svého syna jsem přihlásil, protože bych chtěl veřejnosti ukázat, že i chlap může být zdravotní sestrou a také, jak je ošetřovatelské povolání náročné a zodpovědné. Někdy žasnu, kde se to v Matějovi všechno bere, když poslouchám, s jakou láskou a vnitřním úsměvem mluví o své práci. S jakou úctou smýšlí o nemocných lidech obecně a dnes i o nemocných s Alzheimerovou chorobou. A vím, že s takovou úctou i koná. Spousta z nás si péči o takové pacienty vůbec nedokáže představit, protože jsme s nimi nepřišli do styku,“ napsal navrhovatel v nominačním dopise.
Matěj je podle slov svého otce člověk, který je schopen se i přes péči o vlastní rodinu své práci věnovat naplno a který se o nemocné stará rád. Prostě to tak v pracovním, ale i osobním životě má nastavené.
Když v osmé třídě Matěj Weissmann rodičům sdělil, že chce jít studovat Střední zdravotnickou školu ve Frýdku-Místku, žádné velké překvapení to pro ně nebylo. Jeho otec stejně vždycky o něm prohlašoval, že je samaritán. A jak také říká, podporu tohoto rozhodnutí jako rodič vnímá jako jedno z nejlepších výchovných rozhodnutí. Po maturitě v roce 2011 se Matěj přestěhoval do Prahy. Chtěl si doplnit vzdělání vystudováním oboru Zdravotnický záchranář, aby se mohl věnovat urgentní medicíně. Nakonec se ale rozhodl pro práci sestry na standardním kardiologickém lůžkovém oddělení Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice. Tam setrval do roku 2020.
V té době již měl za sebou deset let praxe v oboru zdravotní péče. Práce ho bavila a uspokojovala, ale stále více si uvědomoval, že by si chtěl svoji praxi v oblasti péče o člověka rozšířit přechodem do oboru sociální péče. Cílené rozhodnutí využít svých znalostí a dosavadních zdravotnických zkušeností v sociálních službách padlo v témže v roce. Nastoupil do ALZHEIMER HOME v Černošicích u Prahy jako sestra v přímé ošetřovatelské péči, kde pracuje téměř od vzniku tohoto zařízení. Dnes zastává pozici staniční sestry.
Matěj Weissmann je velice činorodý. Svědčí o tom i fakt, že absolvoval masérský kurz a mimo svoji práci poskytuje masáže. Nebo ve svém volném čase pomáhá s domácí péčí několika seniorům z okolí.
Jak Matějův otec uvedl závěrem: „Výjimečnost synova přístupu spatřuji v tom, že ochota a úcta k pacientovi vychází přímo z něj, z jeho povahy, duše, prostě je to pro něho přirozené. Zároveň však, a o tom jsem přesvědčen, stejně přistupuje ke své manželce, dětem i k rodičům. Jednoduše řečeno, prostě má rád lidi.“
Matěj Weissmann je ženatý a má dvě malé děti. Jeho zájmy jsou rodina, zahradničení, hudba a sport.
Hana Prchalová je vrchní sestrou SeneCura SeniorCentra Slivenec od roku 2019. Má na starosti celou oblast přímé péče, tedy tým zdravotních sester sestavený ze staničních a všeobecných sester, a tým pečovatelek a pečovatelů. Ve vedoucí pozici není žádným nováčkem. Před nástupem do společnosti SeneCura byla ředitelkou domova se zvláštním režimem pro osoby s Alzheimerovou chorobou a jiným typem demence v Pyšelích. V pozici vrchní sestry vybudovala a vedla pracovní tým také v domově pro seniory v Praze 13.
Cesta vrchní sestry Hany k současné profesi vedla oklikou přes studium chemie. Během studia zjistila, že ji více zajímá dívat se na svět očima lidí, kteří potřebují pomoc než přes laboratorní sklo. Dodělala si druhou maturitu a stala se zdravotní sestrou. Pracovala s lidmi s mentálním postižením. Logickým krokem bylo vysokoškolské studium oboru sociální pedagogika, které absolvovala na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pomáhala lidem v neziskových organizacích, byla součástí paliativního týmu. Doprovázela umírající i pečující, stala se poradkyní pro pozůstalé. Tuto náročnou práci vykonávala i přes osobní životní překážky.
Za svoji kariéru Hana Prchalová připravila řadu seminářů na téma paliativní péče. Díky své dlouhodobé zkušenosti v oblasti poskytování paliativní a hospicové péče může předávat znalosti svým kolegyním. Je oporou pro klienty, jejich rodinné příslušníky a pomocnou ruku je ochotná vždy podat i zaměstnancům společnosti. Kolegové o ní říkají, že svým přístupem zcela naplňuje firemní motto: „Život pokračuje s námi“. Bez ohledu na své pracovní vytížení je připravena pomoci i kolegyním a kolegům z jiných domovů. Zároveň je součástí týmu, který se podílí na zavádění Evropského interního modelu měření kvality v sociálních službách (E-Qalin) v SeniorCentru Slivenec.
„Rád bych zmínil i osobnost naší nominované sestry,“ uvedl ředitel SeneCura SeniorCentra Slivenec Lukáš Stárek. Její lidský přístup ke klientům a k jejich rodinám, ale i k zaměstnancům a lidem v jejím okolí vypovídá, že má nejen srdce na dlani, ale umí také povzbudit, podpořit či podat pomocnou ruku. A hlavně umí naslouchat. Dokáže být oporou v nelehkých okamžicích a ve chvílích pohody a radosti je její společnost opravdovou potěchou duše a lidských vztahů.“
Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Masarykovy nemocnice Rakovník Mgr. Markéta Palková, MBA ve své nominačním dopise napsala: „Ve zdravotnictví pracuji 20 let. Během své praxe jsem potkala 90 procent sester, které by si ocenění Sestra roku zasloužily. Nicméně v době covidu mi do cesty vstoupila sestra v důchodovém věku, která má jakousi přidanou hodnotu. Svým nadšením pro práci a elánem dokáže Růžena Macháčková strčit do kapsy i o dvě generace mladší kolegyně.“
Sestra Růženka, jinak jí nikdo neřekne, byla v době epidemie schopna nabídnout svoje zkušenosti, organizační schopnosti, profesionalitu a zápal pro obor a zároveň být hnacím motorem pro ty, kterým už síly docházely. Dokázala naočkovat i 200 lidí za ranní směnu a druhý den přijít znovu s úsměvem a nadšením. Nedávno doslova zachránila urologickou ambulanci nemocnice. Onemocněla sestra a kvůli další pracovní neschopnosti nebyl nikdo, kdy by ji zastoupil. Růženka úkolu chopila a plnohodnotně po celé tři týdny sestru zastoupila po celou nezkrácenou ordinační dobu včetně speciálních výkonů.
Své bohaté pracovní zkušenosti, které sestra Macháčková získala v pozici řadové sestry na ARO či instrumentářky na operačním sále nebo ve všech manažerských funkcích včetně té nejvyšší možné v krajské nemocnici, stále i při zaslouženém důchodu zúročuje při mentorování odborné praxe studentů bakalářského programu V rakovnické nemocnici na dohodu o pracovní činnosti na pozici interního auditora provádí audity kvality péče. Je pozoruhodné, s jakým úctyhodným klidem dokáže vytknout případné nedostatky a zároveň personál navést na cestu změny. Její elán je naprosto nepřekonatelný a je v tom nejlepším smyslu slova nakažlivý.
„Růženka je člověk, který si na konci profesní dráhy zaslouží veřejné ocenění. A právě to by podle mého názoru, i mínění mých kolegyň bylo velkým poděkováním za její 52letou práci v českém ošetřovatelství. Kolik znám organizačně zdatných, psychicky odolných a vyrovnaných, odborně zkušených a lidských sester, které se zároveň umí prezentovat a pozitivně působit na lidi? Hodně, ale minimálně jedno z uvedených kritériích každé chybí. U Růženky je to kompletní. A přestože si je svých předností vědoma, nepovyšuje se,“ uvedla také magistra Palková v nominaci.
Sestra Macháčková vychovala dvě děti a ráda se věnuje svým vnoučatům. Je společenská, velká čtenářka, miluje přírodu, má ráda sport a její vášní je turistika a cestování. Je rodinný typ. Své zájmy sdílí s rodinou a ta ji také v jejím počínání velmi podporuje.
Doktorce Zoubkové se ošetřovatelství v intenzivní péči stalo celoživotní láskou a snad i osudem. Obor poznala z pozice sestry u lůžka, z pozice vrchní sestry, ale i z pozice pedagoga. Ve Fakultní nemocnici Ostrava vede pracovní skupinu pro intenzivní péči. Je vstřícná ke studentům a k zajištění odborných praxí na Klinice anesteziologie a intenzivní medicíny (KARIM). Je to žena velmi energická, která svoji práci vykonává velmi zodpovědně s maximálním efektem pro pacienty, ale i pro personál. Svým pozitivním a inovativním přístupem a myšlením dokáže strhnout kohokoliv. Renáta Zoubková je nejen vysoce erudovaná sestra, ale i schopná a zodpovědná manažerka. Na tomto náročném pracovišti dokázala vybudovat stabilní pracovní tým na vysoké odborné úrovni. Svým sestrám předává své znalosti a dovednosti a podporuje je v dalším jejich profesionálním růstu. Své úsilí směřuje k neustálému zlepšování péče o pacienty na pracovištích intenzivní péče. Zasloužila se o vznik a realizaci projektu Acute Pain Servis (APS), který zajišťuje péči o pacienty s akutní bolestí v pooperačním období. Iniciovala vznik Nutriční ambulance, která slouží k diagnostice a léčbě podvýživy, zejména pak k indikaci domácí enterální výživy. Podařilo se jí implementovat řadu projektů do přímé ošetřovatelské intenzivní péče. Velký úspěchem v oblasti vzdělávání sester je vznik navazujícího magisterského vzdělávání v rámci intenzivní péče. Své zkušenosti předává při výuce studentů na lékařské fakultě Ostravské univerzity, ale i v rámci rozsáhlé publikační činnosti. Je organizátorkou řady odborných konferenci, v rámci sesterské sekce připravuje například mezinárodní konferenci Colours of Sepsis.
„Renáta Zoubková je velice schopná manažerka, o čemž svědčí nejen skutečnost, že na KARIM je poskytována ošetřovatelská péče na špičkové úrovni, ale i fakt, že je zde stabilní pracovní tým, u kterého si získala autoritu jako odborník, i jako člověk. Její pracovní nasazení je obdivuhodné. Stejně jako zápal pro profesi a neutuchající snaha o zavádění nových metod v ošetřovatelství. Kromě toho, že je vysoce erudovaná všeobecná sestra, svým postojem a láskou k profesi naplňuje nároky na odbornou, kulturní i etickou úroveň představitele této profese a nemalou měrou přispívá ke zvýšení prestiže ošetřovatelství. Je mi ctí s kolegyní Zoubkovou pracovat,“ napsala v nominačním dopise PhDr. Andrea Polanská, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. V soukromí se paní Renáta maximálně věnuje své rodině. Ve volném čase jezdí na kole nebo si jde zaběhat.
registrace@soutez-sestraroku.cz
v Kině Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1